Serotonin
Přestože součástí literární tvorby Michela Houellebecqa je také poezie a eseje, nejvýznamnější jsou jeho romány, díky kterým se světově proslavil. Jako všechny postmoderní romány jsou i jeho často významově nejednoznačné. Na první pohled se zdají být cynické, plné černého humoru, ale ve skutečnosti jsou však moralizující a vzbuzující empatii.
Nový román Serotonin je životním bilancováním šestačtyřicátníka, který vzpomíná na bývalé lásky. Není překvapivé, že jsou v knize nejen naturalistické popisy sexuálních aktů, ale zároveň i lyrické a melancholické úvahy nad vztahy obecně. Autor se zamýšlí nad pojmy, jako jsou láska, přitažlivost aj. Ve druhé polovině románu hlavní hrdina zjišťuje, že nemůže žít bez jedné z milenek Camille a výčitky i sebelítost ho pohání k něčemu, co vypadá jako stalking.
Zemědělský inženýr Florent-Claude Labrouste se propadá do depresivních stavů a hledá útěchu buď ve víře, nebo antidepresivech. „Bůh je průměrný scenárista,” poznamenává a je jasné, pro co se rozhodl. Houellebecq má nezaměnitelný osobitý styl, jenž pracuje zejména s nenápadnými, ale promyšlenými asociacemi. V románu jsou i vedlejší linie příběhu jako sportovní střelba nebo vysokoškolské studium na zemědělské fakultě – není to u něj poprvé, co do fiktivního příběhu pronikají autobiografické prvky. Houellebecq znovu dokazuje, že každé jeho nové dílo je literární událost a že se mu stále daří udržovat čtenáře v očekávání a napětí.
Autor: Michel Houellebecq
Žánr: Světová literatura
Rok vydání: 2019
Nakladatelství: Odeon
Počet stran: 280
ISBN: 978-80-207-1903-4
—
Michel Houellebecq
vlastním jménem Michel Thomas se narodil 26. února 1958 na francouzském ostrově Réunion a v současnosti patří mezi nejvýznamnější francouzské spisovatele. Jeho otec byl horský vůdce a matka anestezioložka. Když mu bylo šest let, matka opustila rodinu, konvertovala k islámu a dodnes žije s muslimem. To mělo určující vliv na jeho pověstnou mizantropii. Malý Michel pak žil u babičky Henriette Houellebecq z otcovy strany, která byla členkou Francouzské komunistické strany a pravověrnou stalinistkou v Crécy-en-Brie u Paříže. Dobrý vztah s babičkou měl vliv na jeho levicové smýšlení. Vystudoval lyceum v Meaux a vysokou školu zemědělskou. Z prvního manželství se sestrou přítele má syna Etiennea, ale svazek se již po roce rozpadl. Znovu se oženil až v roce 1999.
V 80. letech 20. století trpěl depresemi, které utápěl v alkoholu, a publikoval poezii. V roce 1991 vydal biografii amerického autora hororů H. P. Lovecrafta a v roce 1994 románovou prvotinu Rozšíření bitevního pole, která byla přeložena po řady jazyků (česky 2004). Druhý román Elementární částice (1998, česky 2007) ho rázem vynesl na francouzské literární nebe a získal za něj roku 2002 ocenění IMPAC Dublin. Příběh dvou čtyřicátníků žijících ve světě masturbace a peep show pobouřil vládnoucí generaci osmašedesátníků a vyvolal senzaci. Ještě větší čtenářský zájem a zároveň pobouření vyvolal třetí román Platforma (2001, česky 2008), jenž byl přeložen do pětadvaceti jazyků. Liga lidských práv ho obvinila za podněcování k rasové nenávisti. Soud však neuznal tento pokus omezovat uměleckou svobodu. Houellebecq v něm skvěle vystihl ducha doby, když hrdinka umírá v Thajsku po teroristickém útoku islamistů. Její přítel pak říká, že pokaždé, když izraelské síly usmrtí palestinské dítě nebo těhotnou ženu, cítí uspokojení. Román přitom vyšel ještě před 11. zářím 2001. Další počinem je v řadě čtvrtý román Možnost ostrova, který se dočkal i filmového zpracování. Režie filmu La Possibilité d’une île se ujal sám autor. Jeho poslední román se jmenuje Serotonin.