Platforma

Život je příliš krátký na to, abyste četli špatné knihy.

Platforma

Jak může člověk v dnešní době dosáhnout štěstí a lásky? A stojí o to lidé ještě vůbec? Protagonistou Platformy je opět autorův generační druh, čtyřicátník, úředník na ministerstvu kultury. Sarkasticky glosuje život, dokud nepotká dívku, která se vymyká jeho dosavadním zkušenostem se ženami. V líčení jejich vztahu možná Houellebecqova čtenáře překvapí méně cynický tón, který však o to kousavěji zaznívá v přiléhavých soudech o pokrytectví západní civilizace i o možných alternativách, vedoucích do slepé uličky terorismu. Skandální autor se nezapře v otevřeném líčení erotických scén (tématem románu je sexuální turistika) i v kritických připomínkách na adresu různých náboženství. Knihu lze číst i jako jeden z nejpalčivějších příběhů o velké lásce přelomu tisíciletí.

Autor: Michel Houellebecq
Žánr: Světová literatura
Rok vydání: 2020
Nakladatelství: Odeon (3. vydání)
Počet stran: 304
ISBN: 978-80-207-1943-0

Michel Houellebecq

vlastním jménem Michel Thomas se narodil 26. února 1958 na francouzském ostrově Réunion a v současnosti patří mezi nejvýznamnější francouzské spisovatele. Jeho otec byl horský vůdce a matka anestezioložka. Když mu bylo šest let, matka opustila rodinu, konvertovala k islámu a dodnes žije s muslimem. To mělo určující vliv na jeho pověstnou mizantropii. Malý Michel pak žil u babičky Henriette Houellebecq z otcovy strany, která byla členkou Francouzské komunistické strany a pravověrnou stalinistkou v Crécy-en-Brie u Paříže. Dobrý vztah s babičkou měl vliv na jeho levicové smýšlení. Vystudoval lyceum v Meaux a vysokou školu zemědělskou. Z prvního manželství se sestrou přítele má syna Etiennea, ale svazek se již po roce rozpadl. Znovu se oženil až v roce 1999.
V 80. letech 20. století trpěl depresemi, které utápěl v alkoholu, a publikoval poezii. V roce 1991 vydal biografii amerického autora hororů H. P. Lovecrafta a v roce 1994 románovou prvotinu Rozšíření bitevního pole, která byla přeložena po řady jazyků (česky 2004). Druhý román Elementární částice (1998, česky 2007) ho rázem vynesl na francouzské literární nebe a získal za něj roku 2002 ocenění IMPAC Dublin. Příběh dvou čtyřicátníků žijících ve světě masturbace a peep show pobouřil vládnoucí generaci osmašedesátníků a vyvolal senzaci. Ještě větší čtenářský zájem a zároveň pobouření vyvolal třetí román Platforma (2001, česky 2008), jenž byl přeložen do pětadvaceti jazyků. Liga lidských práv ho obvinila za podněcování k rasové nenávisti. Soud však neuznal tento pokus omezovat uměleckou svobodu. Houellebecq v něm skvěle vystihl ducha doby, když hrdinka umírá v Thajsku po teroristickém útoku islamistů. Její přítel pak říká, že pokaždé, když izraelské síly usmrtí palestinské dítě nebo těhotnou ženu, cítí uspokojení. Román přitom vyšel ještě před 11. zářím 2001. Další počinem je v řadě čtvrtý román Možnost ostrova, který se dočkal i filmového zpracování. Režie filmu La Possibilité d’une île se ujal sám autor. Jeho poslední román se jmenuje Serotonin.